Reakce MO ČRS Říčany na návrh změny stanov ČRS a připravovaný projekt Centrálního informačního systému

Dne 26.5. 2020 se Výbor ČRS MO Říčany společně s členy Dozorčí komice MO zabýval „Pracovní verzi Návrhu na změnu Stanov ČRS“, body v něm obsaženými a informacemi o CIS, který ČRS plánuje vytvořit. Po rozsáhlé diskusi k těmto zásadním materiálům zasíláme níže uvedené dotazy, stanoviska, připomínky a podměty za ČRS MO Říčany.

CIS

1. Jak probíhá veřejná diskuse o tom, zda a jak má CIS v rámci ČRS vypadat, jaké funkcionality obsahovat a jaká data a informace má shromažďovat?
2. Z jakých základních informací a dílčích systému jsou sbírány podklady pro zhotovení zadávací dokumentaci CIS? Na základě jakých vstupů je určováno jaké moduly a funkcionality má CIS obsahovat?
3. Jak je počítáno se začleněním již existujících informačních systémů a jak probíhá sběr informací a komunikace směrem k organizacím, které tyto systémy využívají?

4. Kdo se účastní základní zadávací studie o potřebách CIS v rámci ČRS a jak je zajištěna odbornost členů týmu?

5.  Kolik bude tvorba této zadávací dokumentace stát a z jakých zdrojů bude hrazena?

6. Kdo bude dodavatelem systému CIS a na základě jakých kritérií bude vybrán?

7. S jakou finanční částkou je počítáno v rámci vytvoření a zprovozní CIS?

8. Z jakých interních zdrojů bude CIS ČRS financován pokud nebude úspěšná žádost o dotaci EU, jak na něm budou participovat jednotlivé organizace?

9. Jakou podporu poskytne ČRS svým jednotlivým organizacím a územním svazům v případě, že CIS vytvoří a uvede do provozu – školení, IT vybavení, obnova softwaru?

10. Kdo bude financovat nutné výdaje spojené s běžným provozem CIS a z jakých zdrojů budou financovány?

11. Jak bude stanovena pověřená osoba místní organizace, která bude mít na starosti vedení evidence členů a jak je koncipován provozní řád, podle kterého má provádět operace s CIS?

12. Jak bude odměňována pověřená osoba za práce spojené s CIS na úrovni místních organizací?

13. Kdo bude mít do CIS přístup a jak bude s daty nakládat?

14. V jaké fázi je tvorba provozního řádu pro CIS?

15. Proč je v rámci změny Stanov ČRS zapracovávána již nyní změna CIS, když CIS není v provozu a není ani vytvořena jasná podoba funkcionalit, jednotlivých modulů systému, ani provozní řád a v rámci Stanov je poznámka, že tuto část bude třeba změnit, až bude CIS hotov?

 

Sjednocení výše brigádní povinnosti a nakládání s prostředky takto vybranými

1. Nesouhlasíme s převedením pravomoci rozhodovat o výši Náhrady za brigádní povinnost z jednotlivých organizací na Republikový sněm ČRS a s jediným možným splněním brigádní povinnosti – finanční úhradou pro všechny členy.

2. Návrh na zpětné proplácení „fyzické práce“ aktivních členů po tom, co brigádní povinnost uhradí, se nám jeví jako byrokraticky nadbytečný a nerealizovatelný. Ve výsledku to pro ně může být demotivující a organizace o ně přijde. Kdo poté bude vykonávat práce spojené s jejich chodem a zabezpečením prací, které jsou nutné např. pro rybochovnou činnost?

3. Nesouhlasíme s převáděním prostředků získaných zaplacením brigádní povinnosti na ČRS, potažmo Územní svazy. Chceme, aby tyto prostředky zůstávaly jednotlivým organizacím jako doposud a ty si následně samostatně rozhodovaly o jejich využití v plné výši.

4. Prostředky z brigád jsou již nyní plně využívány jednotlivými organizacemi v plné výši, tvoří značný podíl na straně příjmů organizací, jedná se o stabilní příjem, se kterým organizace v rámci přípravy rozpočtu počítají a jeho výpadek by zásadně omezil možnost fungování místních organizací a jejich činnosti.

5. Organizace vzhledem k znalosti vlastních potřeb již nyní dokáží specifikovat výši náhrady, která je vždy schválena členskou schůzí, tudíž je pod veřejnou kontrolou.

6. Jsme ovšem připraveni zúčastnit se veřejné diskuse o přínosech/negativech sjednocení částky za brigádní povinnost, aby se odbourala negativa spojená s ekonomickou fluktuací jednotlivých členů. Pokud by výsledkem diskuse napříč ČRS byl návrh na sjednocení brigádní povinnosti a její následné schválení, trváme při tom na výše uvedeném stanovisku, tedy aby celá finanční částka za splnění brigádní povinnosti náležela organizaci, která ji vybrala a nebyla dále nikam postupována, ani přerozdělována.

7. Kdo by v případě jednotného stanovení finanční částky za splnění brigádní povinnosti posuzoval, zda takto centrálně stanovená suma nebude ekonomicky neúměrně zatěžovat jednotlivé členy ČRS?

8. Jaký cíl má odvádění prostředků na jedno místo a kdo z něj bude mít prospěch na úkor koho, vzhledem k tomu, že se jedná dle našeho odhadu o sumy v řádech milionů korun?

9. Jak by měl vypadat potenciální klíč pro přerozdělení prostředků, na základě jakých kritérií bude stanoven, kdo bude připravovat podklady pro jeho stanovení a jak by k němu probíhala veřejná diskuse a příprava?

 

Převedení kárného řízení na Územní svazy

1. K převedení Kárných řízení na kárný orgán, nebo kárný senát nemáme zásadní výhrady.

2. Kdo a podle jakých kritérií určil částku vratné kauce ve výši 2.500 Kč, když doposud žádná takováto částka na úrovni organizací nebyla vybírána? Na jaké účely bude v případě schválení využívána?
3. Jakým způsobem bude při tzv. zkráceném řízení zajištěna transparentnost a oprávněnost udělení trestu?

4. Kdo bude sestavovat a schvalovat „Sazebník trestů“, dle kterého by byly jednotlivé tresty udělovány?

 

Hostování členů SHMO

K možnosti hostování člena SHMO v jiné organizaci nemáme výhrady.

 

V rámci schůze jsme také diskutovali o formě zveřejnění přípravy změn Stanov, CIS a komunikaci směrem k jednotlivým organizacím. Z diskuse vyplynulo následující:

Příprava, zveřejnění a možnost projednání připomínek k zveřejněnému materiálu v nás vzbuzují značnou nedůvěru a pocit nejasné budoucnosti. Celkový přístup navozuje pocit, kdy je z jednotlivých organizací přenášena rozhodovací pravomoc na centrální úroveň jako by tuto část fungování nezvládaly. ČRS je organizace, která je tvořena odspodu vlastní činností jednotlivých spolků, které vykonávají gro všech aktivit a ČRS je na nich postavena. Organizace jsou schopny samostatně vyhodnocovat rizika i přínosy své činnosti a Rada ČRS má být orgánem, který jim toto usnadňuje, a neměla by přinášet snahy o navýšení byrokracie a nevykazovat snahu o centralizaci.

Bohužel iniciativu posledních let vnímáme negativně v tom smyslu, že vlastní samostatnost organizací je postupně potlačována na úkor centralizace bez možnosti samostatně ovlivňovat vlastní vývoj. Poslední návrh tomuto jasně napovídá. Dokument jako jsou Stanovy ČRS je zásadním podkladem pro fungování a měla by k němu probíhat především široká diskuse napříč místními organizacemi, které ČRS tvoří.

Pokud jsou změny připravovány, je v pořádku, že po termínu pro zaslání změn a připomínek ke změně Stanov je stanovena roční lhůta pro přípravu pracovního návrhu Stanov. Co je však nepochopitelné je lhůta pro připomínkování připraveného materiálu, který je zveřejněn 6. května a ukončení připomínkování je stanoveno na 29. května. Takovýto krok vnímáme silně nekorektně vůči složkám ČRS, kterých se toto bezprostředně týká – místním organizacím, které nemají ani možnost zamýšlené změny diskutovat ve výborech a se svými členy. Chabě se poté tváří snaha o vysvětlení zamýšlených změn, která je zveřejněna 18. května, evidentně po značném rozhořčení ze strany jednotlivých organizací a aktivních členů, kteří se o dění v ČRS zajímají. Celkový přístup Rady vyvolává značné pochyby o zájmu o tomto zásadním materiálu otevřeně diskutovat a vykazuje znaky klientelismu a alibismu včetně následných kroků, které předjímají další vývoj ve stylu „Vše je již připraveno a my si to nyní schválíme“. Tyto změny v nás vzbuzují dojem scénáře, který má ČRS rozštěpit na menší celky, případně povede k zániku některých organizací a postupnému rozdrobení ČRS jako jednotného celku.

Místní organizace mají právo na to, vyjádřit se k pravidlům jak budou v budoucnu fungovat a kam směřovat a centralizace rozhodovacích pravomocí a nárůst byrokracie, která funkcionáře místních organizací dusí, potažmo nekorektní styl komunikace není krok správným směrem.

Za členy výboru a Dozorčí komise ČRS MO Říčany

Pavel Novák      Ing. Martin Vosátka        Vladimír Šourek

Předseda MO    Místopředseda MO           Jednatel MO