Informace

Upozorňujeme členy na povinnost předkládat při prodeji povolenky platný Rybářský lístek pro rok 2024 a dále.

Zároveň na změnu platnosti povolenek, kdy na revírech Rady ČRS - ÚN Orlík, ÚN Trnávka, VK Račice a Morava 24 přestávají platit Územní povolenky a od roku 2024 budou platit pouze Celosvazové a Celorepublikové povolenky.

Dále pak, že evidence prodejů bude probíhat ve všech organizacích v novém informačním systému RIS, který zavádí ČRS. Jakým způsobem bude při prodeji fungovat nevíme, jeho spuštění provázejí průtahy, zpoždění a komplikace, takže máme minimální prostor všechny administrativní činnosti vyzkoušet předem. 

Proto prosím počítejte s možnými průtahy při výdeji samotném.

 

Co znamenají její úpravy pro praktický rybolov?

Od 1.1. 2024 nabývá účinnosti vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. V následujícím textu podrobněji rozebíráme, co přináší novela tohoto předpisu pro rybolov v praxi.

Republiková rada ČRS zároveň zapracovala veškeré legislativní změny do Rybářského řádu ČRS pro rok 2024 a 2025. Jednotlivé územní svazy rovněž aktualizovaly bližší podmínky lovu tak, aby odpovídaly stávajícím ustanovením nově vydaného právního předpisu. Všichni naši rybáři tak dostanou kompletní ucelený přehled aktuálně platných pravidel rybolovu (Rybářský řád) s novou povolenkou na rok 2024.

Přehled nejdůležitějších změn pro praktický rybolov:

Sjednocení legislativních pojmů – muškaření

Doposud byl v legislativě odlišován způsob lovu muškařením a lovu na umělou mušku. Novelou dochází ke sjednocení terminologie, nově bude tento způsob lovu nazýván v legislativě muškařením, což je dlouhodobě používaný termín i v rybářské praxi. I v Rybářském řádu ČRS se tak nově setkáte pouze s pojmem muškaření a jeho přesnou definicí.

Sjednocení lovu přívlačí a muškaření ve pstruhových revírech

Doposud bylo možné lovit přívlačí na pstruhových revírech pouze v období od 16. 4. do 31. 8. Nově dochází ke sjednocení doby lovu s muškařením, a rybáři tak mohou obě metody lovu využívat až do 30. 11. V případě přívlače však platí, že od 1. 9. je možné vláčet pouze s jedním jednoháčkem. Důležité je však k této změně také dodat, že možnost dalšího zpřísnění zůstává v rukou uživatele rybářského revíru prostřednictvím bližších podmínek výkonu rybářského práva. Tedy tam, kde uživatel uzná například s ohledem na společenstva ryb za vhodné, může být přívlač na podzim omezena či nadále zakázána. Je proto nanejvýš důležité důkladně prostudovat platný Rybářský řád.

Lov hlubinnou přívlačí

Lov hlubinnou přívlačí, tam kde je bližšími podmínkami povolen, bude nově možný pouze prostřednictvím plavidla poháněného lidskou silou. Nebude již tedy možné na rybářských revírech v ČR provozovat hlubinnou přívlač prostřednictvím lodních motorů.

Amur bílý má nově stanoven denní limit počtu úlovků

Amur bílý se nově dostává na seznam tzv. ušlechtilých ryb, jejichž úlovek je v mimopstruhovém rybářském revíru legislativně omezen na 2 ks denně.

Změna denního limitu úlovků pro některé nepůvodní druhy a pro invazní nepůvodní druhy ryb

Do denních limitů počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nově nezahrnují karas stříbřitý, hlaváčovití (Gobiidae), sumečci (Ictaluridae) a invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu. Nově si tedy rybář může od vody odnést neomezené množství například karasů stříbřitých. Nadále platí zákonné ustanovení, že invazní druhy na unijním seznamu (v našich podmínkách zejména střevlička východní, sumeček černý, slunečnice pestrá a hlavačkovec Glenův) nesmí být po ulovení vráceny zpět a nesmí být použity jako nástražní rybka.

Změna v zapisování úlovků dalších druhů ryb

Změna nastává také v zapisování přisvojených úlovků. Nadále platí, že každý rybář má povinnost přisvojený úlovek tzv. ušlechtilých ryb (kapra, štiky, candáta, bolena, sumce, ryb lososovitých a nově i amura) zapsat bezprostředně po jejich ulovení včetně jejich délky a hmotnosti. Nově pak v případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje rybář bezprostředně po ulovení pouze druh ryby, po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody pak počet kusů a celkovou hmotnost. Nemělo by tak již docházet k přisvojování například tzv. „bílých ryb“ bez toho, aby je následně rybář nezapsal do úlovkového lístku.

Změna platnosti rybářských lístků

Novelou vyhlášky státní správa ruší rybářské lístky vydávané na období 1 a 3 roky. Nově tak budou úřady vydávat rybářské lístky pouze na dobu 10 let, dobu neurčitou a 30 dní. Ke změně výše správních poplatků za vydání rybářských lístků nedochází, již vydané rybářské lístky zůstávají v platnosti.

Změna průkazů rybářských stráží

Novela vyhlášky také zásadním způsobem mění vzor průkazu rybářské stráže. Stávající průkazy pozbydou platnosti 31. 12. 2029, a všechny rybářské stráže si tak musí do této doby své průkazy vyměnit za nové, a to prostřednictvím úřadu, který je do funkce ustanovil. Postupně se tak mezi členy rybářské stráže začnou objevovat nové žluté průkazy, namísto dosavadních modrých. Stávají odznaky rybářských stráží se měnit nebudou.

Změn ve vyhlášce je samozřejmě celá další řada, týkají se však především uživatelů rybářských revírů, a to zejména v oblasti zásad pro udělování výjimek, přepočtů věkových kategorií vysazovaných ryb, evidence o hospodaření apod., a nezasahují tak do praktického rybolovu rybářů.

V případě jakýchkoli dotazů k předmětným změnám v legislativních pravidlech rybolovu jsme našim rybářům k dispozici na e-mailu rada@rybsvaz.cz.

Petrův zdar!

Za ČRS Lukáš Mareš

Převzato z: www.crs-sus.cz/1/2424/od-pristiho-roku-vejde-v-platnost-novelizovana-vyhlaska-c-1972004-sb-

 

Upozorňujeme členy na povinnost předkládat při prodeji povolenky platný Rybářský lístek pro rok 2022 a dále.

Prodej povolenek bude probíhat za zvýšených hygienických opatření dle vývoje aktuální situace. Všichni jsou povinni dostavit se v respirátoru, použít desinfekce rukou a dodržovat mezi sebou rozestupy min. 2 metry. 

Níže naleznete informační materiál zaslaný SÚS pro účely seznámení členů ČRS se stavem a implementací RIS včetně jednotlivých funkčních částí, možností financování a vývoje v rámci předchozího období.

RIS - aktualizovaná podrobná informace

 

 

Upozorňujeme členy na povinnost předkládat při prodeji povolenky platný Rybářský lístek pro rok 2021 a dále.

Prodej povolenek bude probíhat za zvýšených hygienických opatření dle vývoje aktuální situace. Všichni jsou povinni dostavit se v roušce, použít desinfekce rukou a dodržovat mezi sebou rozestupy min. 2 metry.

Naše oprganizace se jako v předchozích letech ucházela o získání grantu MěÚ Říčany v akci Provoz 2020. V rámci vyhodnocení nám byla přidělena částka 95.700 Kč.

Vzhledem k odbahňovacím pracem na rybníku Rozpakov, který využíváme k hospodářským účelům - chovu ryb v roce 2019 a 2020 jsme požádali MěÚ Říčany o poskytnutí kompenzace za nemožnost tuto vodní plochu využívat. Zastupitelstvo naší žádosti vyhovělo a poskytlo nám 164.603 Kč, což je 1/2 vyčíslených ztrát za 1 produkční rok využívání této vodní plochy.

Rádi bychom touto cestou poděkovali MěÚ Říčany a Zastupitelům města Říčany, kteří nám finanční prostředky poskytli.



Více zde: https://crsricany.webnode.cz/novinky/

Naše oprganizace se jako v předchozích letech ucházela o získání grantu MěÚ Říčany v akci Provoz 2020. V rámci vyhodnocení nám byla přidělena částka 95.700 Kč.

Vzhledem k odbahňovacím pracem na rybníku Rozpakov, který využíváme k hospodářským účelům - chovu ryb v roce 2019 a 2020 jsme požádali MěÚ Říčany o poskytnutí kompenzace za nemožnost tuto vodní plochu využívat. Zastupitelstvo naší žádosti vyhovělo a poskytlo nám 164.603 Kč, což je 1/2 vyčíslených ztrát za 1 produkční rok využívání této vodní plochy.

Rádi bychom touto cestou poděkovali MěÚ Říčany a Zastupitelům města Říčany, kteří nám finanční prostředky poskytli.



Více zde: https://crsricany.webnode.cz/novinky/

Naše oprganizace se jako v předchozích letech ucházela o získání grantu MěÚ Říčany v akci Provoz 2020. V rámci vyhodnocení nám byla přidělena částka 95.700 Kč.

Vzhledem k odbahňovacím pracem na rybníku Rozpakov, který využíváme k hospodářským účelům - chovu ryb v roce 2019 a 2020 jsme požádali MěÚ Říčany o poskytnutí kompenzace za nemožnost tuto vodní plochu využívat. Zastupitelstvo naší žádosti vyhovělo a poskytlo nám 164.603 Kč, což je 1/2 vyčíslených ztrát za 1 produkční rok využívání této vodní plochy.

Rádi bychom touto cestou poděkovali MěÚ Říčany a Zastupitelům města Říčany, kteří nám finanční prostředky poskytli.



Více zde: https://crsricany.webnode.cz/novinky/

Naše oprganizace se jako v předchozích letech ucházela o získání grantu MěÚ Říčany v akci Provoz 2020. V rámci vyhodnocení nám byla přidělena částka 95.700 Kč.

Vzhledem k odbahňovacím pracem na rybníku Rozpakov, který využíváme k hospodářským účelům - chovu ryb v roce 2019 a 2020 jsme požádali MěÚ Říčany o poskytnutí kompenzace za nemožnost tuto vodní plochu využívat. Zastupitelstvo naší žádosti vyhovělo a poskytlo nám 164.603 Kč, což je 1/2 vyčíslených ztrát za 1 produkční rok využívání této vodní plochy.

Rádi bychom touto cestou poděkovali MěÚ Říčany a Zastupitelům města Říčany, kteří nám finanční prostředky poskytli.



Více zde: https://crsricany.webnode.cz/novinky/

Naše oprganizace se jako v předchozích letech ucházela o získání grantu MěÚ Říčany v akci Provoz 2020. V rámci vyhodnocení nám byla přidělena částka 95.700 Kč.

Vzhledem k odbahňovacím pracem na rybníku Rozpakov, který využíváme k hospodářským účelům - chovu ryb v roce 2019 a 2020 jsme požádali MěÚ Říčany o poskytnutí kompenzace za nemožnost tuto vodní plochu využívat. Zastupitelstvo naší žádosti vyhovělo a poskytlo nám 164.603 Kč, což je 1/2 vyčíslených ztrát za 1 produkční rok využívání této vodní plochy.

Rádi bychom touto cestou poděkovali MěÚ Říčany a Zastupitelům města Říčany, kteří nám finanční prostředky poskytli.

 

Dne 20.8. 2020 jsme od Rady ČRS obdrželi vyjádření k námi zaslaným připomínkám a dotazům ke změně Stanov a k CIS, které přikládáme níže společně s reakcí:
 
 
V současné době probíhá vyhodnocování připomínek k návrhu na změnu Stanov ČRS zaslané organizačními
jednotkami ČRS a členy ČRS.
 
Republiková rada se zabývala návrhy na změnu Stanov ČRS na svém mimořádném zasedání dne 23. 7. 2020. Další jednání k návrhu na změnu Stanov ČRS proběhlo na jednání právní komise za účasti některých členů Republikové rady dne 13. 8. 2020.
 
V průběhu září by měl jít na Republikovou radu materiál návrhu na změnu Stanov ČRS upravený dle zaslaných připomínek organizačních jednotek ČRS a dle požadavku jednotlivých zástupců ÚS v Republikové radě. Následně bude probíhat široká diskuze se všemi organizačními jednotkami ČRS.
 
Vzhledem k situaci, která nastala v první polovině roku 2020, Republiková rada rozhodla svým usnesením č. 66/20, že na letošní XVII. Republikový sněm ČRS nebudou předloženy návrhy na změnu Stanov ČRS. Za tímto účelem bude svolán v roce 2021 mimořádný XVIII. Republikový sněm ČRS.
 
Rozhodnutí Republikové rady vytvořilo dostatečný časový prostor pro projednání návrhů na změnu Stanov ČRS se všemi organizačními jednotkami ČRS.
 
Mgr. David Zdvořáček
Právník
 
 
Rada ČRS zveřejnila na svých webových stránkách 7.5. 2020 pracovní návrh znění nových stanov (1) a dala možnost veřejnosti a organizacím tento materiál připomínkovat do 29.5. 2020. Po 10 dnech doplnila na webu určitou část informací (2).

Z našeho pohledu se jedná o velmi zásadní dokument a proto jsme 26.5. svolali mimořádnou výborovou schůzi za přítomnosti členů dozorčí komise a veškeré aspekty návrhu prodiskutovali. Následně jsme naše připomínky v termínu zaslali Radě ČRS a Středočeskému územnímu svazu (3). SÚS za sebe vydal 31.5. oficiální stanovisko k předkládanému návrhu (4).

Předpokládáme, že se Rada ČRS bude zaslanými podněty zabývat, na naše dotazy odpoví a návrh bude přepracován.

(1) https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/119-vseobecne/649-navrhy-na-zmenu-stanov-crs

(2) https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/119-vseobecne/654-vyjadreni-crs-k-doposud-obdrzenym-komentarum-a-pripominkam-k-pracovnimu-navrhu-na-zmeny-stanov-crs

(4) https://www.crs-sus.cz/1/328/stanovisko-vyboru-sus-k%C2%A0pracovnimu-materialu-%E2%80%93-zmena-stanov-crs

(3) 

Dne 26.5. 2020 se Výbor ČRS MO Říčany společně s členy Dozorčí komice MO zabýval „Pracovní verzi Návrhu na změnu Stanov ČRS“, body v něm obsaženými a informacemi o CIS, který ČRS plánuje vytvořit. Po rozsáhlé diskusi k těmto zásadním materiálům zasíláme níže uvedené dotazy, stanoviska, připomínky a podměty za ČRS MO Říčany.

CIS

  1. Jak probíhá veřejná diskuse o tom, zda a jak má CIS v rámci ČRS vypadat, jaké funkcionality obsahovat a jaká data a informace má shromažďovat?
  2. Z jakých základních informací a dílčích systému jsou sbírány podklady pro zhotovení zadávací dokumentaci CIS? Na základě jakých vstupů je určováno jaké moduly a funkcionality má CIS obsahovat?
  3. Jak je počítáno se začleněním již existujících informačních systémů a jak probíhá sběr informací a komunikace směrem k organizacím, které tyto systémy využívají?
  1. Kdo se účastní základní zadávací studie o potřebách CIS v rámci ČRS a jak je zajištěna odbornost členů týmu?
  1.  Kolik bude tvorba této zadávací dokumentace stát a z jakých zdrojů bude hrazena?
  1. Kdo bude dodavatelem systému CIS a na základě jakých kritérií bude vybrán?
  1. S jakou finanční částkou je počítáno v rámci vytvoření a zprovozní CIS?
  1. Z jakých interních zdrojů bude CIS ČRS financován pokud nebude úspěšná žádost o dotaci EU, jak na něm budou participovat jednotlivé organizace?
  1. Jakou podporu poskytne ČRS svým jednotlivým organizacím a územním svazům v případě, že CIS vytvoří a uvede do provozu – školení, IT vybavení, obnova softwaru?
  1. Kdo bude financovat nutné výdaje spojené s běžným provozem CIS a z jakých zdrojů budou financovány?
  1. Jak bude stanovena pověřená osoba místní organizace, která bude mít na starosti vedení evidence členů a jak je koncipován provozní řád, podle kterého má provádět operace s CIS?
  1. Jak bude odměňována pověřená osoba za práce spojené s CIS na úrovni místních organizací?
  1. Kdo bude mít do CIS přístup a jak bude s daty nakládat?
  1. V jaké fázi je tvorba provozního řádu pro CIS?
  1. Proč je v rámci změny Stanov ČRS zapracovávána již nyní změna CIS, když CIS není v provozu a není ani vytvořena jasná podoba funkcionalit, jednotlivých modulů systému, ani provozní řád a v rámci Stanov je poznámka, že tuto část bude třeba změnit, až bude CIS hotov?

 

Sjednocení výše brigádní povinnosti a nakládání s prostředky takto vybranými

  1. Nesouhlasíme s převedením pravomoci rozhodovat o výši Náhrady za brigádní povinnost z jednotlivých organizací na Republikový sněm ČRS a s jediným možným splněním brigádní povinnosti – finanční úhradou pro všechny členy.
  1. Návrh na zpětné proplácení „fyzické práce“ aktivních členů po tom, co brigádní povinnost uhradí, se nám jeví jako byrokraticky nadbytečný a nerealizovatelný. Ve výsledku to pro ně může být demotivující a organizace o ně přijde. Kdo poté bude vykonávat práce spojené s jejich chodem a zabezpečením prací, které jsou nutné např. pro rybochovnou činnost?
  1. Nesouhlasíme s převáděním prostředků získaných zaplacením brigádní povinnosti na ČRS, potažmo Územní svazy. Chceme, aby tyto prostředky zůstávaly jednotlivým organizacím jako doposud a ty si následně samostatně rozhodovaly o jejich využití v plné výši.
  1. Prostředky z brigád jsou již nyní plně využívány jednotlivými organizacemi v plné výši, tvoří značný podíl na straně příjmů organizací, jedná se o stabilní příjem, se kterým organizace v rámci přípravy rozpočtu počítají a jeho výpadek by zásadně omezil možnost fungování místních organizací a jejich činnosti.
  1. Organizace vzhledem k znalosti vlastních potřeb již nyní dokáží specifikovat výši náhrady, která je vždy schválena členskou schůzí, tudíž je pod veřejnou kontrolou.
  1. Jsme ovšem připraveni zúčastnit se veřejné diskuse o přínosech/negativech sjednocení částky za brigádní povinnost, aby se odbourala negativa spojená s ekonomickou fluktuací jednotlivých členů. Pokud by výsledkem diskuse napříč ČRS byl návrh na sjednocení brigádní povinnosti a její následné schválení, trváme při tom na výše uvedeném stanovisku, tedy aby celá finanční částka za splnění brigádní povinnosti náležela organizaci, která ji vybrala a nebyla dále nikam postupována, ani přerozdělována.
  1. Kdo by v případě jednotného stanovení finanční částky za splnění brigádní povinnosti posuzoval, zda takto centrálně stanovená suma nebude ekonomicky neúměrně zatěžovat jednotlivé členy ČRS?
  1. Jaký cíl má odvádění prostředků na jedno místo a kdo z něj bude mít prospěch na úkor koho, vzhledem k tomu, že se jedná dle našeho odhadu o sumy v řádech milionů korun?
  1. Jak by měl vypadat potenciální klíč pro přerozdělení prostředků, na základě jakých kritérií bude stanoven, kdo bude připravovat podklady pro jeho stanovení a jak by k němu probíhala veřejná diskuse a příprava?

 

Převedení kárného řízení na Územní svazy

  1. K převedení Kárných řízení na kárný orgán, nebo kárný senát nemáme zásadní výhrady.
  1. Kdo a podle jakých kritérií určil částku vratné kauce ve výši 2.500 Kč, když doposud žádná takováto částka na úrovni organizací nebyla vybírána? Na jaké účely bude v případě schválení využívána?
  2. Jakým způsobem bude při tzv. zkráceném řízení zajištěna transparentnost a oprávněnost udělení trestu?
  1. Kdo bude sestavovat a schvalovat „Sazebník trestů“, dle kterého by byly jednotlivé tresty udělovány?

 

Hostování členů SHMO

K možnosti hostování člena SHMO v jiné organizaci nemáme výhrady.

 

V rámci schůze jsme také diskutovali o formě zveřejnění přípravy změn Stanov, CIS a komunikaci směrem k jednotlivým organizacím. Z diskuse vyplynulo následující:

Příprava, zveřejnění a možnost projednání připomínek k zveřejněnému materiálu v nás vzbuzují značnou nedůvěru a pocit nejasné budoucnosti. Celkový přístup navozuje pocit, kdy je z jednotlivých organizací přenášena rozhodovací pravomoc na centrální úroveň jako by tuto část fungování nezvládaly. ČRS je organizace, která je tvořena odspodu vlastní činností jednotlivých spolků, které vykonávají gro všech aktivit a ČRS je na nich postavena. Organizace jsou schopny samostatně vyhodnocovat rizika i přínosy své činnosti a Rada ČRS má být orgánem, který jim toto usnadňuje, a neměla by přinášet snahy o navýšení byrokracie a nevykazovat snahu o centralizaci.

Bohužel iniciativu posledních let vnímáme negativně v tom smyslu, že vlastní samostatnost organizací je postupně potlačována na úkor centralizace bez možnosti samostatně ovlivňovat vlastní vývoj. Poslední návrh tomuto jasně napovídá. Dokument jako jsou Stanovy ČRS je zásadním podkladem pro fungování a měla by k němu probíhat především široká diskuse napříč místními organizacemi, které ČRS tvoří.

Pokud jsou změny připravovány, je v pořádku, že po termínu pro zaslání změn a připomínek ke změně Stanov je stanovena roční lhůta pro přípravu pracovního návrhu Stanov. Co je však nepochopitelné je lhůta pro připomínkování připraveného materiálu, který je zveřejněn 6. května a ukončení připomínkování je stanoveno na 29. května. Takovýto krok vnímáme silně nekorektně vůči složkám ČRS, kterých se toto bezprostředně týká – místním organizacím, které nemají ani možnost zamýšlené změny diskutovat ve výborech a se svými členy. Chabě se poté tváří snaha o vysvětlení zamýšlených změn, která je zveřejněna 18. května, evidentně po značném rozhořčení ze strany jednotlivých organizací a aktivních členů, kteří se o dění v ČRS zajímají. Celkový přístup Rady vyvolává značné pochyby o zájmu o tomto zásadním materiálu otevřeně diskutovat a vykazuje znaky klientelismu a alibismu včetně následných kroků, které předjímají další vývoj ve stylu „Vše je již připraveno a my si to nyní schválíme“. Tyto změny v nás vzbuzují dojem scénáře, který má ČRS rozštěpit na menší celky, případně povede k zániku některých organizací a postupnému rozdrobení ČRS jako jednotného celku.

Místní organizace mají právo na to, vyjádřit se k pravidlům jak budou v budoucnu fungovat a kam směřovat a centralizace rozhodovacích pravomocí a nárůst byrokracie, která funkcionáře místních organizací dusí, potažmo nekorektní styl komunikace není krok správným směrem.

Za členy výboru a Dozorčí komise ČRS MO Říčany

Pavel Novák      Ing. Martin Vosátka        Vladimír Šourek

Předseda MO    Místopředseda MO           Jednatel MO

 

Místní organizace českého rybářského svazu, díky dotaci na provoz, využila finanční prostředky na drobné úpravy rybníků a sádek v areálu. Nakoupili jsme pšenici a pšeničnou zadinu, kterou krmíme obsádku na rybnících. Část finančních prostředků bylo použito na nákup nového nářadí a náhradních dílů ke křovinořezům, které plně využijeme při spolkových brigádách po celý rok a velice nám usnadní práci.

Část finančních prostředků jsme využili na nákup rybářských potřeb pro naše nejmenší rybáře. Zakoupilo se vybavení pro rybářský kroužek, které se hojně využívá při výuce nových rybářů.                                                                                                                         

Další prostředky byly vynaloženy na nájemné MěÚ Říčany za rybníky a pozemky v nájmu a na zaplacení faktury za elektřinu.

Také bylo investováno do nákupu stlačeného kyslíku v tlakových láhvích, který se využívá v rámci výlovů a pro přepravu ryb.

Dále jsme využili finanční prostředky na nákup lovících, brodících holínek a rukavic, které jsme v plné míře použili při výlovech rybníků.

V neposlední řadě jsme také využili finanční prostředky na nákup dravých ryb (štika, candát), které jsme vysadili do říčanských rybářských revírů, pro zpestření lovu ryb na udici, pro rybářskou veřejnost.

Veškeré náklady na provoz jsme doložili fakturami k vyúčtování dotace.

K propagaci dotace na provoz jsme využili místní periodikum „ Říčanský KURÝR“, naše webové stránky a vývěsní tabuli MO na Masarykově náměstí v Říčanech.

V závěru bychom rádi ještě jednou poděkovali MěÚ Říčany za poskytnutou dotaci v celkové výši 95.700 Kč, díky které můžeme vynaložit více peněz na děti a mládež, dále zvelebovat okolí rybníků a v neposlední řadě vylepšovat životní prostředí kolem nás.

Těšíme se na další spolupráci.

Pavel Novák, předseda MO Říčany

DODATEK Č. 1 K POPISŮM REVÍRŮ NA ROK 2020

Žádáme všechny držitele mimopstruhových a pstruhových celorepublikových, celosvazových a Středočeských územních povolenek, aby si ke dni 1.1.2020 ze stávajících soupisů revírů na rok 2020 - 2021 vyškrtli revír:

411 189 – Salakvarda (RMV) - MO Smečno                       1,1 ha

(Územní popisy str. 61, celosvazové MP popisy str. 113).

 

Tuto informaci obdržel Středočeský ÚS až po vytištění popisů revírů na rok 2020 -2021.

 

411 984           STRŽENÝ – Středočeský územní svaz                                 7 ha

V popisu revíru prosíme vyškrtnout věty: Po rozmrznutí hladiny je chytání na těsto (vláčecí pastu) i splávek zakázáno. Těsto nesmí být po rozmrznutí hladiny přidáváno k žádné nástraze (mušce, twisteru, třpytce apod.).

(Územní popisy str. 51, celosvazové MP popisy str. 105).

 

Dále žádáme o doplnění následujících revírů do stávajících MP soupisů. Tyto revíry byly převedeny ze pstruhových na mimopstruhové a rozhodnutí orgánu státní správy rybářství SÚS obdržel až po vytištění popisů revírů na rok 2020-2021.

411 201                 CHOTÝŠANKA 1 – MO Vlašim                            12 km5 ha

Přítok Blanice Vlašimské – Sázavy. Od ústí do Blanice Vlašimské u obce Libež až k hrázi Smykovského rybníka nad mostem státní silnice Benešov–Vlašim na ř. km 11,85. Rybníky a nádrže ležící na toku a přítocích nejsou součástí revíru. Všechny přítoky Chotýšanky 1 a dále přítoky Blanice Vlašimské – potoky Polánecký a Brodec, které patří též k revíru, jsou chráněnou rybí oblastí, určenou k chovu lososovitých ryb a ryb zařazených mezi druhy silně a kriticky ohrožené – lov ryb zakázán.

411 202            CHOTÝŠANKA 2 – Středočeský územní svaz        20 km4 ha

Přítok Blanice Vlašimské, Sázavy, Vltavy.

Od konce vzdutí rybníka Smykov v k. ú. Městečko až k pramenům. Rybníky a nádrže na povodí nejsou součástí revíru. Přítoky jsou chovné – lov ryb zakázán.
 

Dále žádáme o doplnění následujícího revíru do stávajících P soupisů.

413 016           LABE 17 P – MO Kostelec nad Labem         3 km 1 ha

Revír tvoří spojnice Křenecké tůně a Starého řečiště Labe v k. ú. Kostelec nad Labem.

 

OMLOUVÁME SE A PŘEJEME PETRŮV ZDAR!

1 | 2 >>